MUDr František Koukolík DrSc FCMA
Thomayerova nemocnice v Praze
V průběhu posledních let se představy o stavbě a funkci mozku lidí i zvířat změnily. Mozek se studuje v řadě úrovní velikosti – od molekul, po neuronální systémy. Na této úrovni je chápán jako soustava neuronálních sítí velkého rozsahu – konektomů. Jsou jich desítky. Charakterizuje je plasticita: celoživotní dostavování a přestavování úměrně zevním a vnitřním podnětům. Uplatňuje se bio-psycho-sociální model: proměny činnost molekul v mozku se mohou projevit proměnami chování lidských skupin a naopak.
Odhadnout vztah budoucích rodičů k nenarozenému dítěti lze na základě Condonova dotazníku. Umožní rozlišit pozitivní vazbu od ambivalentní.
Na emoční signály malých dětí odpovídá mozek žen, které ještě nerodily. Intuitivní rodičovství je podmíněno evolučně. Mozek žen, které prvně rodily, stejně jako mozek mužů, kteří jsou prvně otci, prochází rychlou a mohutnou přestavbou. Jejich funkční systémy přesně rozlišují podněty od vlastního dítěte od podnětů od dítěte cizího.
Novorozenci a kojenci rozlišují a „vědí“ podstatně víc, než si lidé dokáží představit. Novorozenci staří 1 – 5 dní rozlišují neutrální, šťastný a ustrašený tón vyslovené slabiky. Rozlišování se prohlubuje ve věku 3 – 7 měsíců. Čtyřměsíční děti tvoří pojmové kategorie. Pětiměsíční děti rozlišují fyzikálně možné události od událostí fyzikálně nemožných. Šestiměsíční děti rozliší správné výsledky základních aritmetických operací od výsledků nesprávných.
Od nejranějšího věku se novorozenci a kojenci orientují k lidským tvářím. Tří – čtyřměsíční děti rozlišují emoční výrazy ve tváři, emoční vývoj je rychlý.
Pro pochopení psychosociálního vývoje dětí je klíčová znalost teorie vazby (attachment theory), vývoje mentalizace, neboli teorie mysli a vývoje sebeuvědomování. Základy morálního rozlišování jsou patrné již v kojeneckém věku.
Dramaticky rychlý a lidsky specifický je vývoj řečových a jazykových funkcí.